Známky deprese
Tímto článkem začínáme Cestu z deprese, sérii článků, ze které se dozvíte překvapivá a životně důležitá fakta o klinické depresi. Cílem je předat vám aktuální informace o depresi a jaká je podle výzkumu nejlepší léčba.
Během vaší cesty se dozvíte:
- jak teď terapeuti léčí i těžkou depresi rychle
- nové objevy, které ukazují, jak je klinická deprese způsobována přílišným sněním, a co s tím můžete dělat
- proč je deprese 10 krát častější u lidí narozených po roce 1945 než u lidí narozených před ním, a proč je to pro vás důležité
- fakta o lécích a terapii proti depresi a mnohem, mnohem více
Až dočtete Cestu z deprese, budete vědět o depresi dost na to, abyste se rozhodli pro nejlepší způsob, jak se jí zbavit a zabránit jí v návratu. Takže první část... známky deprese.
Mám příznaky deprese?
Pokud se necítíte dobře, připadáte si na dně, může vás snadno napadnout, jestli máte depresi nebo ne. Tato první část vám ukáže, jaké jsou příznaky deprese a jak je diagnostikována.
Ačkoliv na tom, jestli na vás pasuje diagnóza, až tak nezáleží. Cítíte-li se tak na dně, že s tím potřebujete něco dělat, je na čase vyhledat pomoc.
Obvykle si naši klienti stěžují na jednu nebo více z následujících potíží:
- vyčerpanost při probuzení
- přerušovaný spánek, někdy v průběhu děsivých snů
- probouzení příliš brzy ráno a neschopnost znovu usnout
- dělání méně toho, co si dříve užívali
- potíže se soustředěním během dne
- zlepšující se energie v průběhu dne
- úzkostné obavy a neodbytné zneklidňující myšlenky
- zvýšená emocionalita nebo rozčílení bez konkrétního důvodu
- vznětlivost nebo podrážděnost
Všichni nemají všechny tyto potíže, a někteří mají jiné příznaky, ale pokud máte depresi, něco z toho vám asi sedí.
Individuální příznaky deprese - to, jak se cítíte - je používáno při určování diagnózy. Je nasnadě, že při tom vzniká řada zmatků, neboť příznaky jsou ponejvíce obyčejné emoce a pocity.
Existují také fyzické projevy deprese, k těm se dostaneme později.
Diagnózu klinické deprese může přidělit pouze kvalifikovaný lékař či jiný odborník. Jak diagnózu určí, dává mimořádně důležitý náhled na to, jak depresi léčit.
Ve většině lékařských, psychologických a psychiatrických zdrojů má diagnóza deprese společný základ. Téměř bez výjimky je klinická deprese diagnostikována, pokud určité množství pocitů, které jsou známkami deprese, přetrvává po určitou dobu.
Zde je "oficiální" průvodce diagnostikou deprese:
Osoba může být diagnostikována jako trpící klinickou depresí, pokud:
(A) Five (or more) of the following symptoms have been present during the same 2-week period and represent a change from previous functioning; at least one of the symptoms is either (1) depressed mood or (2) loss of interest or pleasure.
(1) depressed mood most of the day, nearly every day, as indicated by either subjective report (e.g., feels sad or empty) or observation made by others (e.g., appears tearful). Note: In children and adolescents, can be irritable mood.
(2) markedly diminished interest or pleasure in all, or almost all, activities most of the day, nearly every day (as indicated by either subjective account or observation made by others)
(3) significant weight loss when not dieting or weight gain (e.g., a change of more than 5% of body weight in a month), or decrease or increase in appetite nearly every day. Note: In children, consider failure to make expected weight gains.
(4) insomnia or hypersomnia nearly every day
(5) psychomotor agitation or retardation nearly every day (observable by others, not merely subjective feelings of restlessness or being slowed down)
(6) fatigue or loss of energy nearly every day
(7) feelings of worthlessness or excessive or inappropriate guilt (which may be delusional) nearly every day (not merely self-reproach or guilt about being sick)
(8) diminished ability to think or concentrate, or indecisiveness, nearly every day (either by subjective account or as observed by others)
(9) recurrent thoughts of death (not just fear of dying), recurrent suicidal ideation without a specific plan, or a suicide attempt or a specific plan for committing suicide
(B) The symptoms do not meet criteria for a Mixed Episode.
(C) The symptoms cause clinically significant distress or impairment in social, occupational, or other important areas of functioning.
(D) The symptoms are not due to the direct physiological effects of a substance (e.g., a drug of abuse, a medication) or a general medical condition (e.g., hypothyroidism).
(E) The symptoms are not better accounted for by Bereavement, i.e., after the loss of a loved one, the symptoms persist for longer than 2 months or are characterised by marked functional impairment, morbid preoccupation with worthlessness, suicidal ideation, psychotic symptoms, or psychomotor retardation.
Toto používají lékaři. Ale např. bod E) vyvolává některé zajímavé otázky.
Říká, že klinická deprese může být diagnostikována, pokud příznaky nesouvisejí se ztrátou blízké osoby. Jelikož truchlení je přirozená reakce, můžeme depresi vidět jako nemístnou přirozenou reakci.
A tou také je. Pokud by nebyla, museli bychom ji vyvolávat pomocí léků.
Takže co s mimořádně populární myšlenkou, že deprese je následkem nějaké nepřirozené chemické nerovnováhy v mozku? Že tato "nerovnováha" je zdrojem a hlavní příčinou deprese?
Je to možné, ale ve většině případů to nedává smysl. A když se podíváme na nárůst deprese za posledních asi tak 50 let, je jasné, že chemie v našem mozku se nemůže měnit tak rychle.
Klíčové porozumění:
Většina depresí není způsobena chemickou nerovnováhou nebo dědičnými faktory. Nízká hladina serotoninu je následek, nikoliv příčina, deprese.
Navzdory převládajícím názorům v několika minulých desetiletích, je toto nyní známo jako fakt. (1)
Toto neporozumění je také důvodem, proč léky proti depresi léčí symptomy místo příčin.
(1) Le Fanu. J. (1999) The Rise and Fall of Modern Medicine. Little, Brown & Company.
Přejít na předcházející článek
Zdroj: www.clinical-depression.co.uk/depression-learning-path